Jarni rizoto Jamie Olivera

Hádky o blbostech a jarní rizoto s chřestem podle Jamieho Olivera

Můj přístup k vaření je většinou hodně liberální, moc mě nebaví číst recepty a nakupovat speciální ingredience kvůli jednomu jídlu (zrovna ode mě to zní dobře, že? Když jsem ten foodblogger…) 😀

Většina mých receptů vzniká náhodným kombinováním surovin, které doma zrovna mám nebo prostě šťastnou realizací jídel, které jsem si vymyslela, nebo někde slyšela název. Někdy taky zkouším zrekonstruovat recept, který jsem ochutnala v restauraci.

Když už si dám práci s vyhledáním nějakého receptu, tak většinou jen projdu ingredience a nějak to dám dohromady. Jen zřídka se stane, že bych následovala instrukce krok za krokem.

Tento svůj přístup děsně opatruju a mám vždycky pocit,  jak jsem hrozně kreativní a celý ten můj otevřený kuchyňský proces je jediny  způsob, jak si zachovat originalitu a jedinečnost. (Vážně?! 😀 )

Můj přítel je zase opačný případ. Taky rád vaří a má na to i vzdělání, ale všechno se musí dělat přesně podle stanovených postupů.

Mě to vždycky rozčiluje, protože mě často opravuje a říká mi, jak mám vařit (a to já nerada :D) a já mám pocit že mi narušuje ten kreativní proces. Musím se přiznat, že si občas pomyslím, jak je zkostnatělý a všechno musí mít podle nějakých pravidel. Já moc pravidla nemusím a ráda si dělám věci po svém.

Jednou jsme se kvůli tomu dokonce dost pohádali…

Všechno to začalo, když jsem koupila bylinku estragonu. Chtěla jsem vyzkoušet něco nového a estragon jsem ještě nikdy nepoužila, tak jsem si říkala, že si trošku zaexperimentuju. Když jsem ale po několika pokusech s rýží a salátem estragon hodila do koše, protože mě nebavilo jak všechno chutnalo jak lékořice (neptejte se mě proč, ale já lékořici nesnáším), přítel mi vyčetl, že vyhazuju jídlo (to teda taky dělám jen s těžkým srdcem). Nicméně navrhoval, abych si než příště něco koupím o tom trochu přečetla abych věděla jak to použít a k čemu se to hodí.

To jsem se samozřejmě hned naježila že já to tak dělat nechci, a že to dokáže každý, a že takhle se kreativní práce nedělá 😀 (královna dramatu)

Nakonec jsme museli tu konverzaci ukončit, protože to byla pitomost hádat se kvůli estragonu a ani jeden z nás nechtěl ustoupit ze své pravdy (známe, že?).

No ale každopádně po čase, jak se mi to rozleželo v hlavě, jsem musela uznat, že na tom přístupu rozhodně něco je.

Pořád si myslím že ke kreativnímu vaření je potřeba experimentovat metodou pokusu a omylu, ale na druhou stranu je taky dobré znát základy a něco si o surovinách přečíst. Už nevím, kdo to řekl, ale prý, když znáš perfektně pravidla, potom si můžeš dovolit je ignorovat.

„JAK V KUCHYNI, TAK V ŽIVOTĚ“ 🙂

Protože tento přístup se dá uplatnit téměř ve všem: je dobré přistupovat k věcem nepředpojatě, bez předem utvořeného názoru, zachovat si otevřenou mysl – jen tak si můžeme názor vytvořit nepředpojatě.

Ale zároveň je třeba shromáždit všechny dostupné informace, pravidla, znalosti, které lze sehnat a dozvědět se co nejvíce. Potom je snadné vybrat si svou vlastní nevydlážděnou cestu

A abych zpečetila tenhle myšlenkový proud, budu dneska vařit skvělé italské rizoto s chřestem podle receptu jamieho olivera a nastuduju, jak správně zacházet s chřestem.

Co si nastudujete vy? 🙂


Jarní rizoto s chřestem podle receptu Jamieho Olivera

DŮLEŽITÉ INFO K RECEPTU:

Alergeny: bez lepku, vegetarián, veganská varianta (vynechejte parmezán a máslo, k posypání můžete použít trochu lahůdkového droždí)

Technika: sporák

Doba vaření rýže: záleží na typu ale většinou kolem 30 minut.

Doba vaření chřestu: 10 – 15 minut

Celková doba: přibližně 1h

(originál najdete zde)

Ingredience na 2 porce:

  • 1/2 – 3/4 litru vody do které jsem přidala 1,5 lžičky miso pasty (použití jako zeleninový vývar)
  • 2 polévkové lžíce olivového oleje (vhodného ke smažení)
  • 1/2 velké červené cibule
  • 3-4 řapíky celeru
  • 3/4 šálku rýže (já jsem použila hnědou a divokou, ale trvá to mnohem déle uvařit. Na poprvé raději použijte klasickou rýži na rizoto)
  • malý svazek chřestu (asi 7 kousků)
  • kousek másla
  • hrst čerstvě nastrouhaného Parmezánu (plus na posypání)
  • pár lístků máty
  • 1/2 citronu
  • pepř a sůl

Postup:

  1. Nejdříve si přichystáme chřest a nakrájíme ho asi na 2 cm špalíčky a dáme stranou (pracovat se zeleným chřestem je snadné – není třeba loupat, pouze odstranit dřevnatou část – jak na to můžete najít zde).
  2. Dáme si vařit vodu s miso pastou na nejnižší teplotu. Chceme mít tento vývar pouze zahřátý pro další použití.
  3. Mezitím si na pánvičce rozehřejeme olivový olej a přídáme nasekanou cibuli a řapíkatý celer. Vaříme na střední až nízkou teplotu, nechceme cibulku ani celer přismahnout, pouze nechat změknout. To zabere přibližně 15 minut.
  4. Přidáme rýži a několik minut promícháváme s cibulí a celerem. Potom po naběračkách přidáváme miso vývar a vždycky počkáme, dokud se všechen vývar nevstřebá než přidáme další naběračku. Asi po 15 – 20 minutách by měla být rýže al dente (ale pozor, záleží na typu rýže, takže se říďte spíš vlastním úsudkem než časem)
  5. Přidáme špalíčky chřestu, zbytek vývaru (možná budeme potřebovat o něco víc) tak, aby byla rýže i asparagus ponořený. Přikryjeme pokličkou a necháme vařit do změknutí (asi 10 minut – nepřevařte rýži).
  6. Odstavíme ze sporáku, vmícháme máslo a nastrouhaný Parmezán, přidáme nasekanou mátu, šťávu z poloviny citronu, osolíme a opepříme podle chuti a dobře promícháme.
  7. Podáváme s nastrouhaným Parmezánem.

 

 

 

Zajímavé info? Poděl se s přáteli!

Dominika

Zastánce názoru, že dobré zažívání je základní předpoklad zdraví, certified Ayurvedic chef a výživový poradce Tradiční Čínské medicíny.

More Posts

Follow Me:
Facebook